Zaniklé hrádky a tvrze v Bílých Karpatech

Bílé Karpaty představovaly těžko prostupnou přirozenou překážku, do níž středověké osídlení pronikalo intenzivněji až po ustálení hranice v 2. polovině 13. století. Drobná šlechtická sídla coby střediska hospodářství nově kolonizovaných oblastí zde vznikala teprve na přelomu 13. a 14. století. V důsledku válečných událostí v 15. století a sjednocování panství do větších celků téměř všechna v této době zanikla. Dodnes po nich zůstaly více či méně výrazné terénní zbytky a názvy jako Hrádek, Hradištěk, Hradišťko

Tvrz ve Vlachovicích se nachází asi 300 m severně od kostela. Půdorys nepravidelného mnohoúhelníka obíhá příkop s místy zachovaným valem na vnější straně. Oproti zdvihajícímu se svahu na východní straně byl vybudován val i na vnitřní straně. Ten je také nejvýraznějším prvkem tvrze. Zřejmě kvůli nepříliš výhodnému strategickému umístění byla v 15. století opuštěna a místo ní postavena nová tvrz zvaná Kaštýl na jižním konci obce, dodnes viditelná ze silnice. Tvoří ji výrazná pravidelná vyvýšenina vysoká asi 2 m o délce strany asi 50 m s příkopem a valem dobře zachovalým na jižní a západní straně. Ještě v 18. století byla tvrz užívána, protože zde kuručtí povstalci neúspěšně obléhali rakouské dragouny. Brzy poté zpustla, avšak nadále zůstala výrazným prvkem obce, protože je zakreslena na mapách vojenského mapování. V areálu první tvrze se nachází ovocný sad a díky tomu je plocha odpovídajícím způsobem udržována, přístup je od západu od sušárny ovoce. Druhá je zarostlá vysokou trávou, která znemožňuje rozlišit vnitřní členění.  Vedle tvrziště Je umístěn informační panel.

Hrad v Dolnej Súči stál v západní části nejvyššího vrcholu bradla Krasín, jehož rozeklaný úzký hřeben strmí nad obcí. Od plošiny pod vrcholovým skaliskem (dnes je na něm vysílač), byl oddělen příkopem dnes asi 5 m širokým a 3 m lubokým. Z ostatních stran byl hrad chráněn strmými srázy. V prostoru vnitřního hradu dnes kromě prohlubní  a  fragmentu odkrytých základů nenajdeme nic, co by připomínalo hrad. Travnatá plošina pod vrcholem sloužila jako předhradí. Důvodem zániku hradu nebyly ani tak válečné události, jako spíše nepřístupná poloha. V 16. století byl již pustý.  Plocha bývalého hradu je dnes vyčištěna od náletových dřevin a vede sem naučný chodník z obce. Jedna z tabulí je věnována historii hradu. 

Beze stopy zmizely tvrze ve Velké, v Louce a v Popově.

Skrovné zbytky jsou samy o sobě cílem jen po opravdové zájemce o tento typ středověké architektury. Mnohé se však nacházejí v blízkosti atraktivních cílů. Vojšice a Kanšperk uprostřed luk, vytvářejících rozsáhlý přírodní lesopark, Bánov a Zubačov v blízkosti opuštěných andezitových lomů. Strání je přímo pod vrcholy Velké Javořiny nebo Nové hory. Výstup na Krasín je hodnotným turistickým počinem. Na obrázcích postupně Zuvačov, Vlčnov, Dolní Němčí, Strání, Bánov, Dolná Súča, Kanšperk, Volenov.

Odkaz: Informační centrum Velká nad Veličkou představuje naše zaniklé hrádky a tvrze v Bílých Karpatech

Kontaktní informace

Kulturní komise obce Velká nad VeličkouVelká nad Veličkou 151696 74Česká republika 518 670 693zpravodajvelka@centrum.cz

Fyzické infocentrum sídlí na kulturním domě

Provozní doba a kontakt zde: https://knihovnavelkanv.webk.cz/